Borovský pohár

  V roce 2009 jsme se zůčastnili seriálu závodů WRC na Borové, které bylo završeno finálovou soutěží o Borovský pohár již ne pod hlavičkou WRC. Finále bylo v disciplínách showmanship at halter, trail, pleasure, horsemanship a reining. Na začátku jsem doufala, že do reiningu se s Ponkou probojujem a naším letošním cílem bylo se zůčastnit finále. Cíl jsme splnili nad očekávání dobře :-) Ale vezměme to od začátku. Na první kolo jsme vyrazili již v dubnu, řádně odpočatí a vzhledem ke klimatickým podmínkám téměř bez tréniku (jak je naším nedobrým zvykem, ale teď sem to měla na co svést;-)

Na tyto první závody jsem kromě Ponky vzala i nového koníka, kterého jsme koupili ani ne měsíc před závody a to hřebce Dannys Golden Zippo. Říkala jsem si, že na okoukání to bude fajn, neboť v tento brzký začátek sezony jsem nečekala hojnou účast. Chip (jak hřebcovi říkáme) mě příjemně překvapil a přesto, že si neodpustil dát na vědomí, že je hřebec, přivezl si i pár stužek (6.místo Showmanship at halter a 4. místo Pleasure). Když už jsme tam byli zkusili jsme si i trail, kde viděl chudák poprvé branku a navíc ještě z provazu, který mu připoměl elektrický ohradník. Branku zkrátka nezvládl, což byla škoda, protože zbytek trailu nebyl na první jízdu tak špatný.  Vzhledem k tomu, že jsme se neznali ani celý měsíc a byla to naše první společná akce, kde viděl cizí klisny, se domnívám, že byl velmi hodný a snažil se. Pár fotek najdete v připojené fotogalerii. Chip s námi na další závody již z důvodu připouštění a drobného zranění nejel.

Vše tedy záleželo na Ponce, která jak je u ní zvykem podávala standartně dobré výkony. Bohužel bez onoho vynechaného tréninku to byly pouze dobré a ne výborné výkony. Nicméně cíl sezony a to kvalifikaci do finále Borovského poháru jsme splnili a to v reiningu, kde jsme se kvalifikovali ze stužkových míst (viz. kategorie výsledky)  a v trailu kde to bylo trochu horší - vždy sedmé až osmé místo. Na poslední kolo a finále jsme jely tedy jen s Ponkou a totálně bez přípravy. Ponka byla 14dní před závody na připouštění na jiném ranči a já jsem ji ani neviděla, natož abychom potrénovaly. Sama jsem se bála jak to dopadne, ale Ponka nezklamala. Opět získala v sobotu několik stužek ve třetím kole a na závěr dne jsme si ještě na odreagování zajely barely, kde si Ponka vyloženě užívala "lítání" a vybojovala 1. místo.

Pak už jsme se těšily na finále v neděli. Byly jsme přihlášené pouze do reiningu, ale kvalifikace vyšla i v trailu. Po dlouhém přemýšlení zda to má vůbec cenu, jsem tedy Ponku dohlásila i do finálového trailu. V neděli jsem s velkou nervozitou nastoupila do kolbiště a pak už jsem jen nestačila koukat. Ponka asi četla plánek kurzu a jakoby sama věděla, že "je to na ní" opět mě nenechala ve štychu a ve finále jsme se umístili na krásném třetím místě.

 Odpolední finále reiningu už potom nevypadalo jako tak velký strašák, ale nastoupila jsem opět s velkou nervozitou zda nespletu pattern-jel se velmi málo vypisovaný č. 10. Nakonec jsem to zvádla, dojeli jsme aniž bychom zabloudily a umístily jsme se na pěkném pátém místě. 

Vzhledem k tomu, že toto byly naše poslední WRC závody, bylo to velmi hezké zakončení sezóny.